Tag Kniha

ÚRYVEK

V takové věštírně jde o to, že Amonovým kněžím nastrkáte pár cetek, třebaže tomu budete říkat oběti bohům. Tihle kněží pak s vážnou tváří kušní o darech Amonovi za jeho přízeň, daleko spíš pak všechny tyhle vzácné věcičky najdete kdesi na tržišti než v chrámové pokladnici.

Potom, pokud jste náhodou faraon a tedy syn boha Amona, si to namíříte k oltáři.

Zde tatíkovi připravíte flambovanou snídani. Něco chleba, med, bylinky, pak kvalitní víno, to všechno zapálíte a z ohně, z kouře, který stoupá vzhůru, vám tohle vše pak otevře kukátko do budoucnosti.

Read More

ÚRYVEK

Někdy zkusil zajít do veřejného domu. Jenže se nemohl tak úplně zbavit dojmu, že se ho pokoušejí docela prostě odrbat. Nejspíš to bylo tím, že když tam nakráčel s erekcí jak se patří, bordelmamá dospěla snadno k myšlence, že tenhle panáček to fakticky moc potřebuje a tedy si za to bez ceknutí důkladně připlatí.

Nejhorší bylo, že v tom se pochopitelně nemýlila.

Když pro své zvířecí pudy příhodně sáhl po přeměně, nedopadl o moc lépe.

Read More

ÚRYVEK

Položila na stůl diamant a řekla: „Vsadíme se?“

Ten diamant na desce poškrábaného dubového stolu se jmenoval Důkaz vášně. Největší černě zbarvený diamant světa tak ležel vedle nápisu Anežka a Martin, vedle nápisu kouří skvěle, vedle nápisu chceš taky, vedle nápisu tak vyhul.

A v případě dámy, která ho na ten stůl položila, by mělo být jasné, že jde o císařovnu.

Ale ještě než si řekneme, o jakou sázku šlo, dřív než vyjde najevo, jakou nestoudnost, nemravnost a chlípnost si vymyslela na císaře tentokrát, ještě předtím byste o ní měli nejspíš něco vědět.

Musíte vědět, že taková nebyla vždy.

Read More

ÚRYVEK

Dnes ráno mi pán poručil vzít dva osly a tři mezky a tolik prázdných měchů, co jich jen máme, a poslal mě do jeskyně.

Cestou jsem dělala radost Alláhovi.

Jeden pes, odrbaný, zablešený, ošklivý pes, měl v tlapě zabodnutý trn. Říkám neboj, pejsku, a opatrně škubnu a to zvíře radostně odběhne. Protože i pomoc takovému stvoření je potěšením pro Alláha.

Pak potkám hada. Syčí si to přes cestu a nabodne se na trn, který jsem před chvílí odhodila. Přičinlivě přiskočím a nebohého plaza zbavím utrpení, protože i tenhle slizký plazící se ohava mi u Alláha nažene pár bodíků.

Ten trn teď leží uprostřed cesty a někdo další by se o něj mohl zranit. Běží tudy pavián, ale hladce se mu vyhne. Hned za ním běží další a pak ještě jeden a všichni se šikovně vyhýbají, tak šikovně, až mi to nedá a popostrčím trn blíž křoví. Tam, kde na něj padá stín.

Read More

Není nutné pro vaše pohodlí vynechávat úvodní zdvořilosti. Žádné se nekonaly. Ani jeden dotaz, jak jsem se těch 30 let měl, jestli jsem ženatý, nějaké děti. Poslední očkování. Ani ťuk.

Otráveným tónem povídá, že válku s královskými plánovala až na jaro, až budou koktosy dospělé.

Ne, neptal jsem se.

Točí si na prst prstýnek vlasů, zamyšleně kouká kamsi k té báječné sbírce nástrojů pro bolest a smrt. Nebo že by uvažovala o některé z těch knih v knihovně? Zkouším nerušit a taky se vymyslet, kde v téhle přeplácaně zlaté letištní hale tak asi můžou být dveře na toaletu.

„Zítra ráno naše armáda vyrazí,“ povídá Libuše.

Oči jí kloužou po mých vlasech a rukách a hrudníku a rozkroku i nohách. Koutek úst jí nespokojeně cukne, pak mi chladně pohlédne do očí.

Dojde mi, že se po mně chce odpověď.

„A kam vyrazí?“ vyhrknu.

Read More

Samael mě pozvala na lov.

Jak jsem pak pochopil, zastane to roli starého dobrého pozvání na skleničku a taky na šipky nebo kulečník. Dokonce máte v ceně maníka, který vám nese ukořistěné hlavy a prý i počítá body.

Může být, že pozvání na lov vypadá poněkud abstraktně.

Dokud před vás nepoloží speciálně upravený samostříl. Detaily jsou dost nechutné, zahrnuje to pár kapek vaší krve a nějaké alchymistické kořínky a tak. Výsledkem má být střelecká schopnost závislá mnohem víc na typu osobnosti, než na trénincích a manuální zručnosti.

Přesně tak.

Nechcete potkat psychopata.

Docela jistě nechcete potkat psychopata se samostřílem.

Samael s tímhle bezva nástrojem měla být taková třešinka na dortu.

Read More