Hříchy králů a královen – Jindřich VIII.

ÚRYVEK

Po Victorii se už nechtělo víc, než aby šikovně zaujala polohu ležmo.

Sluha kormidloval a točil páčkou. Nedělal to poprvé. Ale obvykle u toho sám nebyl vzrušenější než král.

Tak došlo k té nehodě.

Možná, že měl trochu mokrou ruku, kdo ví, ale páčka mu na chvíli vyklouzla, takže se král se svou tvrdou pýchou zabořil do mladé šlechtičny o něco víc zprudka, než bylo původně v plánu.

O dost víc zprudka, než byla zvyklá.

Než snesla.

Ani tak nebylo podstatné, jak zařvala. Zapištěla, cukla sebou.

Problém byl, když jí instinkt velel stáhnout se. Právě tohle totiž její mladé tělo udělalo okolo onoho kousku krále, o němž před chvílí panovník mluvil, jako by snad měl samostatný nárok na titul.

Pokračovat ve čtení: Hříchy králů a královen – Jindřich VIII.

Read More

Hříchy králů a královen – Alexander Veliký

ÚRYVEK

V takové věštírně jde o to, že Amonovým kněžím nastrkáte pár cetek, třebaže tomu budete říkat oběti bohům. Tihle kněží pak s vážnou tváří kušní o darech Amonovi za jeho přízeň, daleko spíš pak všechny tyhle vzácné věcičky najdete kdesi na tržišti než v chrámové pokladnici.

Potom, pokud jste náhodou faraon a tedy syn boha Amona, si to namíříte k oltáři.

Zde tatíkovi připravíte flambovanou snídani. Něco chleba, med, bylinky, pak kvalitní víno, to všechno zapálíte a z ohně, z kouře, který stoupá vzhůru, vám tohle vše pak otevře kukátko do budoucnosti.

Pokračovat ve čtení: Hříchy králů a královen – Alexander Veliký

Read More

Vilní padouši a hrdinové – Smrtonosná past

ÚRYVEK

U třetí atrakce se vyskytl drobný zádrhel.

Jak blondýnka zmerčila ceduli s nápisem, rozhodně zavrtěla hlavou. Ruce překřížila na poněkud upatlaných ňadrech a povídá: „Tak na to rychle zapomeň!“

Se jménem atrakce by nebyl takový problém. Zadní vrátka. Jenže pro ty méně chápavé byl zručnou uměleckou rukou vykreslen hezký, kulatý zadeček. To měla na mysli slečna Prestonová, když upejpavě dodala, že „tydlecty prasárničky“ ona nedělá.

Pokračovat ve čtení: Vilní padouši a hrdinové – Smrtonosná past

Read More

Vilní padouši a hrdinové – Drakula

ÚRYVEK

Někdy zkusil zajít do veřejného domu. Jenže se nemohl tak úplně zbavit dojmu, že se ho pokoušejí docela prostě odrbat. Nejspíš to bylo tím, že když tam nakráčel s erekcí jak se patří, bordelmamá dospěla snadno k myšlence, že tenhle panáček to fakticky moc potřebuje a tedy si za to bez ceknutí důkladně připlatí.

Nejhorší bylo, že v tom se pochopitelně nemýlila.

Když pro své zvířecí pudy příhodně sáhl po přeměně, nedopadl o moc lépe.

Pokračovat ve čtení: Vilní padouši a hrdinové – Drakula

Read More

Erotické pohádky – Císařovy nové šaty

ÚRYVEK

Položila na stůl diamant a řekla: „Vsadíme se?“

Ten diamant na desce poškrábaného dubového stolu se jmenoval Důkaz vášně. Největší černě zbarvený diamant světa tak ležel vedle nápisu Anežka a Martin, vedle nápisu kouří skvěle, vedle nápisu chceš taky, vedle nápisu tak vyhul.

A v případě dámy, která ho na ten stůl položila, by mělo být jasné, že jde o císařovnu.

Ale ještě než si řekneme, o jakou sázku šlo, dřív než vyjde najevo, jakou nestoudnost, nemravnost a chlípnost si vymyslela na císaře tentokrát, ještě předtím byste o ní měli nejspíš něco vědět.

Musíte vědět, že taková nebyla vždy.

Pokračovat ve čtení: Erotické pohádky – Císařovy nové šaty

Read More

Děti krve – humor a sarkasmus

Pochopitelně, Knihovna není tak úplně, co pod tímhle názvem čekáte. Není to jen o knihách, není to jen o informacích. To bych se musel rozepsat o tom, co tu znamená myšlenka jako taková. Je jí vlastně přiřazen status hodnoty.

Někdy příště vám povím o těch blocích knihovny, kde potkáte minulost i budoucnost, jestli vyjde chvilka, tak zmíním i cestování časem a tak. I když je tu hodně o dost zajímavějších částí, třeba ta se sny. Doslova. Vzpomenete si, co se vám zdálo jako desetiletému capartovi a ten sen se opakoval a trochu se i posunoval a vám se úplně jako tenkrát zastaví srdíčko, ale jen skoro. Je zvláštní, že prý neexistují šťastné sny, to jsou jen někteří tak odolní, že vidí jen to dobré tam, kde jiní běsní hrůzou a cukají sebou ve spaní, zalití potem a do dlaní vyryté půlměsíce od vlastních nehtů.

Pokračovat ve čtení: Děti krve – humor a sarkasmus

Read More

Nemravná zákoutí spisovatelčiny sarkastické duše aneb proč zrovna tyto knihy

Psaní bylo vždy mou velkou vášní

Jak už jsem tuším zmínila, vždycky jsem psala. Zatímco fejetony a sloupky a samozřejmě i blogy byly publikovány, knihy jsem si dlouho psala do šuplíku a často zůstaly rozepsané.

A asi to bylo správně, i psaní potřebuje určitý vývoj. I když bez talentu se to u žádného spisovatele neobejde, nakonec je to dle mého soudu víc vždy řemeslná zručnost, než jen umění.

Read More