Vilní padouši a hrdinové – Smrtonosná past

ÚRYVEK

U třetí atrakce se vyskytl drobný zádrhel.

Jak blondýnka zmerčila ceduli s nápisem, rozhodně zavrtěla hlavou. Ruce překřížila na poněkud upatlaných ňadrech a povídá: „Tak na to rychle zapomeň!“

Se jménem atrakce by nebyl takový problém. Zadní vrátka. Jenže pro ty méně chápavé byl zručnou uměleckou rukou vykreslen hezký, kulatý zadeček. To měla na mysli slečna Prestonová, když upejpavě dodala, že „tydlecty prasárničky“ ona nedělá.

Pokračovat ve čtení: Vilní padouši a hrdinové – Smrtonosná past

Read More

Vilní padouši a hrdinové – Drakula

ÚRYVEK

Někdy zkusil zajít do veřejného domu. Jenže se nemohl tak úplně zbavit dojmu, že se ho pokoušejí docela prostě odrbat. Nejspíš to bylo tím, že když tam nakráčel s erekcí jak se patří, bordelmamá dospěla snadno k myšlence, že tenhle panáček to fakticky moc potřebuje a tedy si za to bez ceknutí důkladně připlatí.

Nejhorší bylo, že v tom se pochopitelně nemýlila.

Když pro své zvířecí pudy příhodně sáhl po přeměně, nedopadl o moc lépe.

Pokračovat ve čtení: Vilní padouši a hrdinové – Drakula

Read More

Děti krve – Magie a kouzla

Není nutné pro vaše pohodlí vynechávat úvodní zdvořilosti. Žádné se nekonaly. Ani jeden dotaz, jak jsem se těch 30 let měl, jestli jsem ženatý, nějaké děti. Poslední očkování. Ani ťuk.

Otráveným tónem povídá, že válku s královskými plánovala až na jaro, až budou koktosy dospělé.

Ne, neptal jsem se.

Točí si na prst prstýnek vlasů, zamyšleně kouká kamsi k té báječné sbírce nástrojů pro bolest a smrt. Nebo že by uvažovala o některé z těch knih v knihovně? Zkouším nerušit a taky se vymyslet, kde v téhle přeplácaně zlaté letištní hale tak asi můžou být dveře na toaletu.

„Zítra ráno naše armáda vyrazí,“ povídá Libuše.

Oči jí kloužou po mých vlasech a rukách a hrudníku a rozkroku i nohách. Koutek úst jí nespokojeně cukne, pak mi chladně pohlédne do očí.

Dojde mi, že se po mně chce odpověď.

„A kam vyrazí?“ vyhrknu.

Pokračovat ve čtení: Děti krve – Magie a kouzla

Read More