Hříchy králů a královen – Jindřich VIII.

ÚRYVEK

Po Victorii se už nechtělo víc, než aby šikovně zaujala polohu ležmo.

Sluha kormidloval a točil páčkou. Nedělal to poprvé. Ale obvykle u toho sám nebyl vzrušenější než král.

Tak došlo k té nehodě.

Možná, že měl trochu mokrou ruku, kdo ví, ale páčka mu na chvíli vyklouzla, takže se král se svou tvrdou pýchou zabořil do mladé šlechtičny o něco víc zprudka, než bylo původně v plánu.

O dost víc zprudka, než byla zvyklá.

Než snesla.

Ani tak nebylo podstatné, jak zařvala. Zapištěla, cukla sebou.

Problém byl, když jí instinkt velel stáhnout se. Právě tohle totiž její mladé tělo udělalo okolo onoho kousku krále, o němž před chvílí panovník mluvil, jako by snad měl samostatný nárok na titul.

Pokračovat ve čtení: Hříchy králů a královen – Jindřich VIII.

Read More

Nemravná zákoutí spisovatelčiny sarkastické duše aneb proč zrovna tyto knihy

Psaní bylo vždy mou velkou vášní

Jak už jsem tuším zmínila, vždycky jsem psala. Zatímco fejetony a sloupky a samozřejmě i blogy byly publikovány, knihy jsem si dlouho psala do šuplíku a často zůstaly rozepsané.

A asi to bylo správně, i psaní potřebuje určitý vývoj. I když bez talentu se to u žádného spisovatele neobejde, nakonec je to dle mého soudu víc vždy řemeslná zručnost, než jen umění.

Read More