Královna ze Sáby

Ukázky z knih

Při každé téhle nevtíravé důvěrnosti si král trochu šňupl vůně určené právě jen pro jeho nos.

Tři kapičky.

Nešlo o žádný ukvapený odhad.

Prvním pokusným králíkem byl Sibyle její nevlastní bratranec.

Právě tenkrát se mělo ukázat, že cáknout si to adresné afrodisiakum přímo na kůži nebyl dobrý nápad. Ta jedna pokusná kapka účinkovala celkem slabě, zato trvale. Cítit na svém těle její vůni se mu stalo životní potřebou. Závislostí.

Prostě to nezvládl. Tohle s ním provedla ta kapička.

Přesto jeho touhu dokázala zcela prostě vykázat do patřičných mezí úsečným „ne“. Jedna kapka tedy bylo málo.

Účinek dvou kapek měl tu čest Sibyle předvést její učitel filozofie. Asketa, který tak rád rozjímal nad půvaby světa a života vůbec, nejraději nad sklenkou vína kdesi v tmavé místnosti bez oken, obklopen jen knihami.

Knihami o životě.

Když do nozder nasál pach své vyvolené, to první, co cítil byl zmatek. Láska, rozkoš, potěšení, to vše ho vzrušovalo jen v podobě teorií, které se daly rozvádět, popisovat, vyvracet či plamenně obhajovat. Cosi z jeho spisů jsem měl v ruce a taková Teorie eunuchovy ženy, to vám bylo počteníčko. Tvrdil třeba, že mužský pud je třeba přísně a účelně potlačovat. Připojil pár vlastních řešení.

Možná máte jiný pocit, ale ve skutečnosti o detaily ani trochu nestojíte. Ale jen pro představu, ta jeho cvičení vás všech tělesných potřeb zbaví do dvou let. Do roka, pokud vydržíte hodně bolesti.

No a co s tou eunuchovou ženou, co s vaší ženou, pokud vás to fakticky láká?

Ten studovaný kašpar měl za to, že veškeré ženské touhy vycházejí z mužských potřeb. Bez mužských potřeb nejsou tělesné touhy.

Takhle jednoduše to viděl.

A když se u něj zčistajasna objevila Sibyla, kdesi na kousku hadříku dvě mocné kapky okouzlení, najednou byl nucen se na ty své teorie podívat z jiného úhlu. Třeštil oči na tu smyslnou krásku, z jeho kaftanu cosi trčelo tak mocně, že evidentně ta báječná cvičení přenechával jiným.

No a dumal nad tím, jestli se ženské touhy dostaví takříkajíc automaticky s mužskými potřebami. Tohle řešil. Co ho mátlo, tak kupodivu a v rozporu s jeho teoriemi, na své královně žádné vzrušení nepozoroval.

Sibyla nenuceně breptala cosi o ptáčcích, když on ji přerušil. Docela zdvořilým hlasem, ba s přívětivým úsměvem se zeptal: „Má paní, obtěžovalo by vás, kdybyste mi pomohla vyřešit můj akutní sexuální pud?“

„Vlastně docela obtěžovalo,“ povídá ona a čeká reakci.

A když nepřišlo nic silnějšího než „a jste si jistá?“, měla jasno. Dvě kapky jsou pořád ještě málo.

Po třech kapkách si konečně užila trochu té tělesné rozkoše.

Byl to jeden šikovný mladík od dvora, syn zámožného šlechtice. I on se jí omluvil, i on vyjádřil lítost nad svým chováním, ale protože přitom řečnil k její rozevřené, šťavnaté dírce, tak jediné, co byste mu snad mohli vytknout je, že s plnou pusou se mluvit nemá.

I Sibyla to tak viděla.

Celé ty jejich několikahodinové hrátky tak trochu připomínaly cvičení psa v poslušnosti. Zvíře si vesele pobíhá, skotačí, hraje si, ale jak se ozve přísný hlas, musí zapomenout na to, co právě chce a přiběhnout. Na první povel poslechnout. Pak je pochváleno a celé šťastné si může pokračovat ve hře.

Přesně takhle to dělala královna. Nechala ho, ať s ní provádí, co se mu zlíbí, když se najednou prudce vzepjala, odstrčila ho od sebe a křikla: „Ne.“ A ten nahatý chlapík zůstal přesně tak, jak dopadl, celý se chvěl vzrušením a nešťastně prosil, sliboval, byl ochoten souhlasit s čímkoliv. Aby si mohl zase hrát.

Fungovalo to bezvadně. Když byla pod ním i když byla nahoře. Když byli k sobě přitisknutí z boku nebo když klečela na všech čtyřech a on byl za ní. Působilo to dokonce, i když si ona na chvíli odběhla a on mezitím pokračoval bez ní.

Povel „Ne“ a on sám odskočil, ruce před sebe, aby na ně viděla a čekal, co po ní má opakovat. Jako nějaké heslo, po kterém může jít dál. Vstoupit. Znovu.

Tři kapky vypadaly slibně.

Jenže tyhle pokusy ji bavily, a pak: Co kdyby to mohlo být ještě lepší?

Jenže čtyři kapky se ukázaly být drobet přehnané. Jakýsi málo významný pouštní kmen vyslal skupinu jezdců do království Sáby. Čas od času si takhle přijeli poklábosit o míru, i když už dlouho mezi nimi nebyl žádný vojenský konflikt. Na tohle tématické tlachání si mimochodem potrpí dodnes, jen to mezidobí pro změnu pilně věnují vynalézavým bojůvkám.

Mezi vyslanci byl také syn náčelníka. Jeho jméno se nedochovalo a za chvíli vám bude jasné proč.

Zásah čtyř kapek měl udeřit plnou silou na zahradě při nenucené procházce se Sibylou. Mohla za to stuha v jejích vlasech. Volný konec rozpustile povlával ve větru, jako byste chudákovi klukovi šmrdlili tou vůní okolo nosu.

A zatímco se v něm mlela vášeň a stud, zatímco na objekt své zčerstva objevené lásky kalnýma očima zíral a dlouhý hábit na hubeném těle se povážlivě vyboulil, bezkrevné rty se pohybovaly, ale nevyšla z nich ani hláska, objevil se tam kdosi další.

Koho ta třepotající se mašle také zaujala, ale z docela jiného důvodu.

Velká, překrmená perská kočka, Sibylin mazlíček, už nějakou chvíli pozoroval, co měl za svou budoucí nejoblíbenější hračku. Když konečně skočila a tlamou chňapla po stuze, prakticky souběžně náčelnický synek vystartoval zase po zvířeti a mazal s ním pryč. Překvapená kočka nestihla ani zamňoukat, což se z její strany ukázalo jako chyba. To by totiž přišla o stuhu a ten mladý kočovník, kterému se už teď hodně špatně utíkalo, ten by přišel o důvod vléct ji do pouště.

Stráže je objevili až za pár týdnů.

O podrobnostech se tedy nikdo nechtěl právě šířit, ale mládence, co prý už nikdy nepromluvil, jen si tak pro sebe smutně mňoukal, tak toho odvlekli násilím k tatíčkovi. Náčelník neměl pochopení v jakém stavu se mu vrátil jeho jediný syn, ale válka, co se rozpoutala a trvala několik generací, to je zase jiný příběh.

Kočka už se nenechala od nikoho pohladit, všechny pokusy sundat z ní zbytky špinavé stuhy skončily ošklivými škrábanci. Sedávala pak prý na rameni jakési sochy a teskně hleděla do pouště.

Po tomhle se Sibyla vzdala dalších pokusů.

Teď už tušíte, co to s Šalomounem asi provádělo, když k němu nastrkovala vnady ozvláštněné třemi kapičkami erotické touhy.


 

Další ukázky:

Úryvek č. 2: Jindřich VIII.
Úryvek č. 3: Messalina

Vrátit se do obchodu ke knize Hříchy králů… a královen

Leave a Comment