Změnila jsem obálku Dětí krve. Jak se líbí?

Když jsem dělala původní obálku dětí krve, na fotobance jsem si vybrala fotku krásného meče s magickými třpkytkami okolo. Přišlo mi, že k žánru fantasy se to hodí, vypadalo to dobře a měla jsem to rychle hotové. Snadné.

To jsem si myslela.

Hned, jak jsem s knihou Děti krve vyšla ven a nabídla ji na Facebooku ve skupině lidí, kteří mají rádi fantasy, dostala jsem těžkou čočku. Prý jsem obálku ukradla. A dali mi link na knihu, kde na úvodní straně byla použitá úplně stejná fotka z fotobanky. Bylo to nepříjemné, ale co už. Fotka s mečem a třpytkami je tak parádní a vhodná na fantasy, že jsem byla přesvědčená, že ji uvidím na vícero knihách, pokud krapátko zagooglím.

Jak zjistíte tady na mém eshopu, fantasy není můj obvyklý šálek kávy. Ani co se týče čtení, ani psaní. A tak jsem nepoznala slavný anduril. Bohužel se ukázalo, že právě ten je na obálce mé knihy, někdo zkrátka ikonický meč z Pána prstenů nabídl ve fotobance v prima grafickém zpodobnění.

Čili jsem obálku musela změnit.

Tentokrát jsem si dala s tím víc práce. Zamyslela jsem se nad tím, čím je kniha Děti krve výjimečná. Není to klasický fantasy. Nejsou tam žádní opravdoví hrdinové, moje kniha technicky spadá pod fantasy, ale je vlastně jiná.

Donutila jsem svůj líný grafický mozek, aby něco vymyslel a je tu motiv prstene a okovů a smyslné dívky v tom prstenu. Vše v tajemné záři. A myslím, že se povedlo

Obálku jsem tedy vyměnila a teď mne čeká ještě výměna u všech partnerů, kteří ji nabízejí nebo brzy začnou nabízet k prodeji na svých stránkách. Když už se to mělo takhle podělat, jsem ráda, že to bylo takhle zkraje a vyměnit ještě vůbec šlo.

Omlouvám se skalním fandům fantasy a andurilu.